Místní akční skupiny (dále MAS) jsou regionálními uskupeními, zabývajícími se rozvojem svého území. Jedná se o nezávislá společenství, na jejichž bázi se setkávají zástupci veřejného sektoru (obcí), podnikatelského sektoru a neziskového sektoru. Díky této spolupráci následně tyto neziskové organizace realizují vlastní rozvojové strategie, díky nimž mohou získat finanční podporu z Evropské unie i státního rozpočtu, kterou aktivně rozdělují prostřednictvím vlastních výzev k předkládání projektů. Fungují přitom na základě tzv. iniciativy (metody) LEADER. Co vlastně LEADER znamená? Jedná se o akronym francouzského sousloví „Liaison Entre Actions de Développement de l´Économie Rurale“ neboli „Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku“. Nejčastěji se uvádí, že LEADER představuje celkem 7 principů.

• EXISTUJÍCÍ STRATEGIE MÍSTNÍHO ROZVOJE

Pro kompaktní rozvoj území je důležité zmapovat jeho silné a slabé stránky. Vědět, jaká jsou možná ohrožení a jaké příležitosti je v daném regionu možné do budoucna využít. Na základě detailně zmapovaného výchozího stavu území je žádoucí zpracovat strategii místního rozvoje, která je souhrnným rozvojovým plánem, který vede ke kompletnímu rozvoji území v širokém rozsahu vzájemně provázaných oblastí.

• PARTNERSTVÍ MEZI VEŘEJNOU A SOUKROMOU SFÉROU NA MÍSTNÍ ÚROVNI TVOŘÍCÍ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINU (MAS)

Partnerství veřejného a soukromého sektoru je realizováno prostřednictvím místních akčních skupin. V rámci MAS vzájemně spolupracují zástupci veřejného (obce, organizace založené obcemi, kraji, státem) a soukromého (podnikatelé, neziskové organizace, aktivní občané) sektoru, kteří působí na území MAS. Podíl jednotlivých sektorů v MAS by neměl převyšovat 49 %. MAS by měla spojit veřejné a soukromé partnery, měla by být dobře vyvážená a reprezentovat stávající místní zájmové skupiny napříč spektrem společensko-hospodářských odvětví v dané oblasti. 

• PŘÍSTUP „ZDOLA NAHORU“ PŘI PŘÍPRAVĚ I REALIZACI STRATEGIE

Přístup „zdola nahoru“ znamená, že místní účastníci se podílí na rozhodování o strategii a volbě priorit, které mají být v  místní oblasti sledovány. Díky přístupu zdola a  zapojení místních aktérů jsou posilovány místní lidské zdroje a sounáležitost lidí s místem, kde žijí. Zapojením místních účastníků se rozumí místní populace jako celek, hospodářské a sociální zájmové skupiny a  reprezentativní veřejné a  soukromé instituce. Účast by se neměla omezovat na počáteční fázi (tvorba strategie místního rozvoje), ale měla by trvat během celého procesu, tedy v průběhu naplňování strategie prostřednictvím realizovaných projektů a při vyhodnocení výstupů naplňování strategie. 

• INTEGROVANÉ A MULTISEKTOROVÉ AKCE

Projekty realizované na základě místní strategie jsou založené na součinnosti mezi jednotlivými subjekty z  různých odvětví (hospodářské, sociální, kulturní, environmentální apod.). Plánované a  následně realizované projekty by měly být navzájem propojené a koordinované jako sourodý celek. Strategie a projekty MAS propojují různé typy aktivit např. investiční projekty se vzdělávacími akcemi apod., čímž vzniká spolupráce mezi aktéry působícími v regionu. Výsledný přínos přináší řadu synergických efektů a  rozvoj území probíhá rovnoměrně a koordinovaně. 

• INOVAČNÍ PŘÍSTUP

Metoda LEADER může sehrát významnou roli při stimulaci nových a inovačních přístupů k rozvoji venkovských oblastí. MAS při realizaci svých strategií místního rozvoje uplatňují a podporují inovativní řešení problémů prostřednictvím zavedení nových produktů, procesů nebo postupů (např. založení nové organizace nebo nového trhu, netradičních řešení apod.). Ve venkovských oblastech může tato podpora znamenat i přenos a přijetí inovací vyvinutých jinde, modernizaci tradičních forem know-how nebo nalézání nových řešení přetrvávajících problémů venkova, které se v rámci jiných politických zákroků nepodařilo vyřešit uspokojivým a udržitelným způsobem. 

• MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Spolupráce zahrnuje účast místní akční skupiny na společném projektu s jinou místní akční skupinou uplatňující principy metody LEADER nebo se skupinou, která uplatňuje podobný přístup v jiném regionu, členském státu Evropské unie, nebo dokonce i mimo ni. Projekty spolupráce nejsou jen pouhou výměnou zkušeností. Musí zahrnovat konkrétní společný projekt s konkrétním výstupem, pokud možno pod společným rámcem.

• VYTVÁŘENÍ SÍTÍ

Místní akční skupiny z různých území vzájemně spolupracují a  vyměňují si zkušenosti v  rámci partnerských sítí, v  ČR např. prostřednictvím NS MAS, v  Evropě prostřednictvím Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova (European LEADER Association for Rural Development – ELARD). Sdílení informací a  zkušeností je žádoucí nejen formou zapojení se do obdobných asociací, ale také vytvářením spolupracujících místních akčních skupin působících v krajích v rámci geografických celků, vytváření partnerství s místními akčními skupinami ze zahraničí apod. Vytváření sítí zahrnuje výměnu dosažených výsledků, zkušeností a know-how mezi místními akčními skupinami, venkovskými oblastmi, zástupci státní správy a organizacemi, které se podílejí na rozvoji venkova v rámci Evropské unie bez ohledu na to, zda jsou přímými příjemci podpory v rámci iniciativy LEADER. Vytváření sítí je prostředkem přenášení osvědčených postupů, šíření inovací a stavění na zkušenostech z místního rozvoje venkova. Sítě vytvářejí spojení mezi lidmi a  venkovskými oblastmi a  mohou pomoci překonat izolaci, se kterou se musí vyrovnávat některé venkovské oblasti. Používání sítí může podnítit projekty spolupráce tím, že se navazují kontakty mezi jednotlivými místními akčními skupinami, subjekty v rámci jednotlivých oblastí působnosti nebo jednotlivci. Tento text byl převzat z publikace Metoda LEADER. Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) Rozvoj venkova se zapojením místních komunit., vydané Národní sítí MAS ČR. Chcete se dozvědět více? Další informace naleznete na www.mistniakcniskupiny.cz a také na nsmascr.cz.  

Krajské sdružení Národní sítě Místních akčních skupin ČR Jihočeského kraje je pobočným spolkem Národní sítě místních akčních skupin ČR.

Je platformou, na jejímž půdorysu se setkávají všechny jihočeské místní akční skupiny. Jejím primárním posláním je podpora činnosti jihočeských MAS a jejich zastupování na krajské, národní i mezinárodní úrovni.

Sdružení bylo založeno v roce 2009 a dne 9. 10. 2009. Následně obdrželo sdružení na základě žádosti Identifikační číslo (IČ) 72535369. Díky tomuto kroku získalo Krajské sdružení možnost realizace vlastních projektů.

V následujících letech Krajské sdružení realizovalo vzdělávací semináře, mimo jiné s cílem prohloubit povědomí o principech LEADER, postupně však svou činnost rozvíjelo s cílem maximálně podporovat činnost MAS a tím i rozvoj jihočeského venkova.

Tohoto cíle dosahuje v neposlední řadě také spoluprací s významnými institucemi, působícími v jižních Čechách. Kromě spoluprací s reprezentací Jihočeského kraje se jedná o spolupráci s vysokými školami, Jihočeskou hospodářskou komorou, Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, Sdružením místních samospráv ČR Jihočeského kraje či Spolkem pro obnovu venkova Jihočeského kraje, atd.

Ne všechny partnery zde můžeme vyjmenovat, ale všichni jsou pro nás velmi důležití. Zjišťujeme, že kontinuální rozvoj našeho kraje vyžaduje existenci skutečně funkční sítě regionálních aktérů, kteří navzájem sdílejí své poznatky a spojují se při realizaci projektů, ale také při vyjednávání podpory atd.

Za deset let existence jsme prokázali, že MAS mají na venkově nezastupitelné místo. Tento web přináší jen některé informace o podpoře, kterou jsme poskytli obcím v Jihočeském kraji. Rádi Vám však sdělíme i další fakta o naší činnosti.

Kontaktujte nás a pojďme společně pomáhat rozvoji jedinečných jižních Čech, našeho domova.

Příručka ke stažení

LEADER ČR

Program LEADER ČR byl schválen ministrem zemědělství dne 16. prosince 2004 na základě zákona o státním rozpočtu ČR na příslušný rok. LEADER ČR byl vytvořen pod hlavičkou MZe a z rozpočtu bylo mezi roky 2004 až 2008 vyčleněno pro jmenovaný program celkem 294 098 000 Kč. To představuje podporu téměř 59 milionů Kč na každý rok. Program byl nastaven tak, aby podpořil místní ekonomiku, služby, zaměstnanost, ale také kulturní a společenský život a tím pomohl zmírnit tendence vylidňování českého venkova. S trochou nadsázky se dá říci, že se jednalo o pilotní program, na jehož základě bylo možné ověřit, zda MAS mají dále existovat a zda stát má na jejich podporu vynakládat i v příštím období finanční prostředky. Podpořit bylo možno projekty v rámci 3 základních oblastí:

• I. Nové formy zlepšení kvality života ve venkovských oblastech
• II. Nové formy posílení místního ekonomického prostředí
• III. Nové formy zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů

Za dobu existence programu bylo podáno prostřednictvím MAS celkem 201 žádostí o podporu, z toho 31 v roce 2004, 41 v roce 2005, 64 v roce 2006, v roce 2007 se ustálil počet podaných žádostí na čísle 57 a v posledním roce 2008 bylo ještě podáno 8 žádostí. To představovalo podporu celkem 451 investičních projektů a vyčerpání plných 98,5% alokace programu.

Pro MAS to znamenalo první zkušenost s distribucí finančních prostředků do svých regionů. Na základě zpracované strategie rozvoje území MAS a po uzavření Dohody o provádění delegovaných činností, začaly jednotlivé místní akční skupiny vykonávat administrativní činnosti, které nastavily transparentní rozdělování finančních prostředků. Bylo nutno zajistit příjem žádostí z území, jejich kontrolu a následný výběr těch, které budou podpořeny.

V rámci Jihočeského kraje bylo v programu LEADER ČR aktivních 9 místních akčních skupin, díky jejichž činnosti mohlo být podpořeno celkem 70 projektů (15, 5 %).

Zdroj: vlastní zpracování, Ministerstvo zemědělství ČR

LEADER ČR

Program LEADER ČR byl schválen ministrem zemědělství dne 16. prosince 2004 na základě zákona o státním rozpočtu ČR na příslušný rok. LEADER ČR byl vytvořen pod hlavičkou MZe a z rozpočtu bylo mezi roky 2004 až 2008 vyčleněno pro jmenovaný program celkem 294 098 000 Kč. To představuje podporu téměř 59 milionů Kč na každý rok. Program byl nastaven tak, aby podpořil místní ekonomiku, služby, zaměstnanost, ale také kulturní a společenský život a tím pomohl zmírnit tendence vylidňování českého venkova. S trochou nadsázky se dá říci, že se jednalo o pilotní program, na jehož základě bylo možné ověřit, zda MAS mají dále existovat a zda stát má na jejich podporu vynakládat i v příštím období finanční prostředky. Podpořit bylo možno projekty v rámci 3 základních oblastí:

• I. Nové formy zlepšení kvality života ve venkovských oblastech
• II. Nové formy posílení místního ekonomického prostředí
• III. Nové formy zhodnocení místních přírodních a kulturních zdrojů

Za dobu existence programu bylo podáno prostřednictvím MAS celkem 201 žádostí o podporu, z toho 31 v roce 2004, 41 v roce 2005, 64 v roce 2006, v roce 2007 se ustálil počet podaných žádostí na čísle 57 a v posledním roce 2008 bylo ještě podáno 8 žádostí. To představovalo podporu celkem 451 investičních projektů a vyčerpání plných 98,5% alokace programu.

Pro MAS to znamenalo první zkušenost s distribucí finančních prostředků do svých regionů. Na základě zpracované strategie rozvoje území MAS a po uzavření Dohody o provádění delegovaných činností, začaly jednotlivé místní akční skupiny vykonávat administrativní činnosti, které nastavily transparentní rozdělování finančních prostředků. Bylo nutno zajistit příjem žádostí z území, jejich kontrolu a následný výběr těch, které budou podpořeny.

V rámci Jihočeského kraje bylo v programu LEADER ČR aktivních 9 místních akčních skupin, díky jejichž činnosti mohlo být podpořeno celkem 70 projektů (15, 5 %).

Zdroj: vlastní zpracování, Ministerstvo zemědělství ČR

---

Program rozvoje venkova 2007–2013

Program rozvoje venkova České republiky (dále jen PRV) je nástrojem pro získání podpory poskytované Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).

PRV na roky 2007 až 2013 byl schválen 23. května 2007 Výborem pro rozvoj venkova Evropské Komise a již v květnu toho roku byl zahájen příjem žádostí o dotaci pro některá opatření osy II následovaný příjmem žádostí v červenci pro vybraná opatření osy I a III.

Řídícím orgánem PRV je Ministerstvo zemědělství ČR.

Zprostředkujícím subjektem PRV je Státní zemědělský intervenční fond.

Základní struktura Programu má 4 osy a jejich zaměření je následující:

Osa I je zaměřena na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví.

Osa II má společný cíl zvýšit biologickou rozmanitost, chránit vodu a půdu a zmírnit klimatické změny.

Osa III směřuje ke zkvalitnění života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova.

Osa IV má napomoci místním obyvatelům venkovských mikroregionů principem „zdola-nahoru“ vypracovat vlastní strategii rozvoje území, ve kterém žijí a podpořit projekty pro jeho rozvoj – metodu LEADER.

Ministerstvo zemědělství ČR dále zřídilo v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 Celostátní síť pro venkov (dále jen Síť) jako komunikační platformu PRV. Činnost Sítě byla oficiálně zahájena 11. listopadu 2008 na jednání Monitorovacího výboru PRV. Síť plní úlohu „komunikačního mostu“ mezi Evropskou komisí a členským státem za účelem zefektivnění zpětné vazby o dopadech a implementaci  jednotlivých programů rozvoje venkova.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR (https://www.szif.cz/cs/program-rozvoje-venkova#)

---

Program rozvoje venkova 2014–2020

Program rozvoje venkova 2014–2020 (PRV 2014–2020) je zaměřen na podporu konkurenceschopnosti zemedelství, udržitelné využití přírodních zdrojů, na opatření v oblasti klimatu a na vyvážený územní rozvoj venkovských oblastí. V rámci České republiky je cílem PRV 2014–2020 především vyrovnání úrovně zemědělského sektoru s ostatními členskými státy Evropské unie (EU). Na podporu českých zemědělců, potravinářů a lesníku je vyčleněno zhruba 97 miliard korun.

Jednotlivá opatření PRV 2014–2020 jsou určena na investice do zemědělských podniku včetně podpory mladých zemědělců, na diverzifikaci zemědělských činností a na investice do lesního hospodářství. Komunitně vedený místní rozvoj využívá metody LEADER prostřednictvím místních akčních skupin (MAS). Široké vrstvy obyvatelstva tak dostávají šanci zapojit se do řešení problematiky jednotlivých oblastí rozvoje venkova.

Součástí programu jsou také některá neprojektová opatření, zaměřená na udržitelné hospodaření na zemědělské a lesní půdě:

• Agro environmentálně-klimatické opatření (AEKO), Ekologické zemědělství (EZ),
• Platba pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními (ANC),
• Platba pro přechodné podporované oblasti s přírodními omezeními (PPO).

Do programu je zaražen také dotační titul Dobré životní podmínky zvířat (DŽPZ) pro chov hospodářských zvířat.

V souladu se strategií Evropa 2020 jsou obecné cíle podpory pro rozvoj venkova na období 2014–2020 podrobněji vyjádřeny prostřednictvím šesti priorit platných pro celou EU:

• Podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech.
• Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniku a konkurenceschopnosti všech druhu zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesu.
• Podpora organizace potravinového řetězce včetně zpracovávání zemědělských produktu a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství.
• Obnova, zachování a zlepšení ekosystému souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím.
• Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která jsou šetrná vůči klimatu.
• Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech.

Zdroj: Celostátní síť pro venkov (http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/o-celostatni-siti-pro-venkov/)

---

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program (IROP) navazuje na Integrovaný operační program a regionální operační programy z programového období 2007–2013.

IROP usiluje o vyvážený rozvoj území, zkvalitnění infrastruktury, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. Cílem IROP je posílení regionální konkurenceschopnosti a kvality života všech obyvatel ČR. Finanční alokace IROP činí 5,4 mld. EUR. Podpora je územně směřována do všech krajů České republiky kromě hlavního města Prahy. Výjimku tvoří e-government, tedy informační systémy pro státní správu, které mají dopad na celé území ČR.

IROP se člení na 5 prioritních os (PO):

• PO 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony
• PO 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů
• PO 3 Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí
• PO 4 Komunitně vedený místní rozvoj
• PO 5 Technická pomoc

IROP je široce zaměřený program směřující k vylepšení kvality života v různých částech České republiky. Hlavními oblastmi, do nichž podpora směřuje, jsou silnice II., případně III. třídy, dopravní obslužnost, Integrovaný záchranný systém, sociální integrace, sociální podnikání, zdravotnická zařízení s důrazem na špičkovou specializovanou péči, vzdělávání, zlepšení energetické účinnosti v budovách, kulturní památky včetně muzeí, tzv. e-government a územní plánování měst a obcí.

V IROP jsou využívány kromě dotací i inovativnější formy využívání finančních prostředků – ať už jde o finanční nástroje nebo integrované nástroje.

Finanční nástroje jsou poměrně novým způsobem využívání prostředků EU, který zajišťuje využití těchto prostředků efektivnějším a prospěšnějším způsobem. Jsou založené na principu opakovaného využití prostředků návratným způsobem, např. v podobě zvýhodněných úvěrů. Zpětně získané finanční prostředky (konkrétně splátky úvěrů) jsou následně k dispozici pro další použití, a to nejlépe v obdobném finančním nástroji.

Jedna z hlavních výhod finančních nástrojů ve srovnání s klasickým dotačním financováním tedy spočívá v návratnosti finančních prostředků. Využívání finančních nástrojů je trend, který nabývá ze strany Evropské komise na významu. Jedním z cílů finančních nástrojů je co nejvyšší míra zapojení soukromých investorů do financování projektů, které se vyznačují finanční návratností. Právě finanční návratnost je vhodný předpoklad pro financování formou finančního nástroje.

Integrované nástroje představují způsob, jak koncentrovat prostředky EU ve specifických typech území a tím podpořit další rozvoj těchto oblastí a zároveň přispět k vyrovnání územních rozdílů. Konkrétně se jedná se o Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD).

Nositelé integrovaných nástrojů, tj. příslušná města či místní akční skupiny (MAS), museli nejprve pro své území zpracovat integrovanou strategii, jejíž součástí je vymezení priorit, které mají být jejím prostřednictvím financovány. Integrované strategie přitom umožní financovat aktivity z různých prioritních os, jednoho či více operačních programů.

ITI jsou chápány jako nástroj pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území umožňující koordinaci navzájem provázaných a územně zacílených intervencí z různých operačních programů. Řešené území představuje sídelní aglomerace či konurbace a jejich spádové území vymezené na základě funkčních vazeb. Předpokladem realizace projektů je schválení integrované územní strategie, která definuje cíle, stanoví indikátory a k jejich dosažení vymezí ve finančním plánu potřebné alokace z operačních programů.

Specifický nástroj v realizaci udržitelného rozvoje měst představují Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mladé Boleslavi a Zlíně. Jedná se o aglomerace krajských měst a jejich zázemí, které jsou regionálními póly růstu s přirozeným spádovým územím. IPRÚ by mělo postihnout problémy a potřeby vymezeného území a cíle a priority z nich vycházející (včetně investičních a neinvestičních záměrů). IPRÚ systémově navazují na IPRM, realizované v programovém období 2007–2013, jsou však modifikovány pro potřeby širšího území a více témat, která mohou být do této strategie zahrnuta.

Komunitně vedený místní rozvoj je zaměřen na venkovský prostor se zapojením MAS zastupující veřejné i soukromé zájmy s cílem zacílit podporu na místní potřeby daného venkovského území a rozvoj spolupráce aktérů na místní úrovni. Integrovaného nástroje CLLD se využívá ve venkovském území, konkrétně v území MAS tvořeném správními územími obcemi s méně než 25 tisíci obyvatel.

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (https://irop.mmr.cz/cs/pro-media/predstavujeme-irop)

---

Operační program Zaměstnanost

Operační program Zaměstnanost (OPZ) vymezuje priority pro podporu zaměstnanosti, sociálního začleňování a efektivní veřejné správy z Evropského sociálního fondu v období 2014-2020. OPZ je vypracován zejména ve vazbě na Dohodu o partnerství, která vymezuje priority České republiky pro podporu z Evropských strukturálních a investičních fondů v období 2014-2020, a další klíčové strategické dokumenty (národní i evropské), které jsou uvedeny dále. Řídicím orgánem Operačního programu Zaměstnanost je na základě usnesení vlády č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Operační program vymezuje čtyři základní věcné prioritní osy, které pokrývají problematiku podpory zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a mužů, adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání, sociálního začleňování a boje s chudobou, zefektivnění veřejné správy a veřejných služeb a podpory mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy.

S ohledem na způsobilost výdajů financovaných z Evropského sociálního fondu podporuje OPZ intervence nehmotného charakteru.

Operační program Zaměstnanost byl vypracován ve vazbě na požadavky relevantní legislativy EU, konkrétně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (dále jen „obecné nařízení“) a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (dále jen „nařízení o ESF“).

Struktura, názvy kapitol programu a rozsah uváděných informací jsou dány Vzorem a pokyny Evropské komise pro obsah operačního programu.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (https://www.esfcr.cz/programy/op-zamestnanost)